pátek 5. července 2013

Cesta k vlaku a vlakem

Protože mám volné dny v pátek a sobotu rozhodl jsem se, že nebudu sedět doma, ale podívám se do NY. Jako ideální záminka mi přišlo navštívení kamaráda Petra na jeho bazénu. Ráno samozřejmě auto k dispozici nebylo. To mě nikterak neodradilo a vydal jsem se k vlaku pěšky. Obtěžkán jedním batohem, kde byla mikina, svačina a voda, dvěma foťáky a slunečními brýlemi jsem si hezky vyšlapoval k městečku.
Musím uznat, že se na mě divně koukali snad všichni, patrně tady na "venkově" nejsou moc zvyknutí na turisticky vypadající mladíky s batůžkem na zádech a zrcadlovkou na krku. Každopádně s mnoha lidmi jsem si mávl, s několika pokýval hlavou a s jedním se pozdravil. Cestou, která opravdu trvala hodinu a patnáct minut (dle googlu). Celkově jsem tu narazil na podivné typy domů.
Kombinaci rudé, pěticípé hvězdy a americké vlajky opravdu nechápu.

Takováhle STOPka je na každé křižovatce skoro. Zajímavé je, že amíci na nich opravdu zastavují, i když v okolí 200m není žádné jiné vozidlo v pohybu.

Podle mě je tohle typický vozový park. Sporťák na relaxaci, Hummer když jedou na ryby a  kabrio na slunné dny.
Další věc, kterou jsem už zmiňoval jsou značky. Na všechno co vám přijde normální je v USA značka. Někde je k ní i doplňková tabulka. Vypíchnul bych rozhodně semafory s odpočtem času, takže víte zda máte z dálky běžet, nebo to už nestíháte. Něco podobného bych rozhdoně prosadil k šalinám, protože vás nic víc nenaštve, než běžet k šalince sto metrů ve 30° jen proto, abyste se zblízka podívali na zavřené dveře a vysmátého řidiče.


Značka nalevo zakazuje zabočení vlevo a tzv. U-turn, což je klasické "švihnutí" do protisměru  a jízdy zpátky - námi celkem hojně využívané, jelikož odbočujeme většinou moc brzy, nebo pozdě :)
Nástupiště tu jsou vybavena mašinkami, kam nadatlujete destinaci, strčíte kreditku (nebo $) a vyjede vám lístek. Celý perón je pocitově tak dvakrát výš nad kolejemi než v ČR - důvodem jsou dvoupatrové soupravy, které tu jezdí. Průvodčích je v takovém vlaku asi pět, buď vystoupí ven na stanici nebo koukají z okénka. Vlaky, stejně jako metro, jsou děsně překlimatizované. Já jsem blahořečil své Czech-us mikince, jinak bych už tak za 10 minut musel začít dělat angličáky. Když jela vlakem Kačka, oblečena jen do sexy kraťásků a tílečka, přiznávala že málem zmrzla. Zajímavostí je, že průvodčí po procvakání jízdenky si tuto nechává, takže sedíte ve vlaku bez jízdenky a jen se, v mém případě, modlíte, aby ji po vás nechtěli znovu.
Americké vlaječky na vláčku

Jízdenka za 13 koláčků

Interiér vlaku. Modrá barva sedaček se opravdu hodí. Po chvíli máte reálný pocit že jste v ledovém království s klimatizací.

Žádné komentáře:

Okomentovat