Pláž a banka

Včera nám hodní mexikánci udělali krásnou novou asfaltku až na zahradu. Během dopoledne všechno hotovo, už se konečně nemusíme klouzat po písku a kamenech.

My jsme měli celý den volno a tak jsme ráno vyspávali a odpoledne se rozhodli jet na pláž, protože krásně svítilo sluníčko. Cestou jsme se zastavili u místních 'vietnamců', se kterými jsem řešil kolik je jedna koruna dolarů, kolik stálo moje tričko a podobně. Všichni prodejci v podobných obchodech jsou děsně zvědaví a pořád by si povídali. Když jsme kupovali nějaký alkohol na večer, tak se hned týpek ptal, jakou řečí mluvíme a jestli to prý neni francouzština :-) Kupodivu tihle pákistánci mají ponětí o tom kde nějaké čechy jsou.
Tak jsme před cestou koupili volejbalák za 6$, čemuž odpovídala i kvalita. Asi po půlhodince beach volejbálku se nám začal trhat. Nejlepší bylo když jsme koupili míč, tak jsme si s ním kopali na parkovišti čekajíce na holky, když k nám přijelo auto sekuriťáků. Já už v hlavě sumíroval omluvy, ale týpci na mě, že jim nevadí že tu tak lítáme, ale prý ať si dáme pozor na auta, že tu lidi jezdí jako hovada :-D To jsem koukal a poděkoval :-)
Na pláži jsme hráli volejbal, fotbal, vybiku, opalovali se, nebo jsme skočili do Atlantiku. Jako voda v něm byla ultrastudená, žádná velká párty. Po koupačce se na nás skvěle lepil písek, který je mimochodem krasně jemňoučký. Protože to velký parkoviště stojí 15$ tak jsme auto hodili na hulváta vedle na trávník a pohodička, žádné problémy a my jsme ušetřili.

Cestou domů jsme koupili pitivo na večer. Víno tu stojí kolem 10$ a rum 15$, rumínek ale nic moc, příště zainvestujem do Kapitána :-) Takže večer se trsalo a popíjelo-pohodička. Ráno mě probudil Honza, který obvykle vstává poslední s tím, že dva nováčci, kteří nám psali, že přijedou 12:15 AM ve středu, na nás čekají ve městě. My jsme si totiž spletli hodiny a mysleli se že přijedou ve středu po obědě, jenže oni dorazili ve středu hned po půlnoci, takže zatímco my jsme vesele bavili a spali v postýlkách, oni čekali na nádraží... Číslo měli jen na mě a já se na mobil ani nepodíval :-( Takže jsme teď na ně milí :-D
Dneska jsme si otevřeli účty v bance, kde se nás ujal přemotivovaný, nebo zdrogovaný bankéř, chválil nás že si jdeme otevřít účet u nich, jak je vše super, vyptával se jak se máme, co děláme, nakonec nás prosil, abysme tam poslalj další plavčíky až přijedou. Jinak otevření účtu je otázka pasu, řidičáku a půl hodiny. Já si hned dal na účet stodolarovky co jsem měl zašité v matraci :-)

Jinak bydlíme tu zatím v osmi. Já s Honzou na postelích v pokoji 1, Maťo s Majem na postelích v pokoji 2, Ester s Niki na zemi v pokoji 3 a Michal s Kačkou na zemi v obýváku.