New York

Začalo to úplně nevinně-v neděli večer Ester řekla, že pojedeme do New Yorku. Všichni jsme s nadšením souhlasili až na Honzu, který ten den musel do práce. Další z novinek je, že už nemáme dvě auta-jedno nám vzali tři holky co budou pracovat v Riverheadu. V pondělí ráno jsme všichni překvapivě nevyspávali, ale vařili si jídlo a připravovali se. Maťo odvezl Honzu do práce a vrátil se pro nás, takže jsme vyjížděli v 11h. Řídil jsem já a ze začátku to byla pohodička, nabrali jsme benál, každý dal 5$ a pak jsme už svištěli po Sunrise Hwy k NY. Když jsme byli u letiště JFK tak jsme viděli přistávat letadlo tak nízko a voda se mu tříštila na křídlech tak, že to vypadalo jako kdyby hořelo. Ještě jedna technická-naše auto prý smí jen na Long Island a po centru bysme neměli jezdit, proto jsme se rozhodli nechat auto na okraji a dojet metrem. Navigace se chopila Ester. Když doprava zhoustla a já si propotil košili, jak se kolem míhali školní autobusy a obří náklaďáky a chvíli potom když jsme jeli čtvrtí kde byl všude ostnatý drát, oprískané domy a spousta černochů a Esty stál tvrdila, že jsme na začátku Queensu, nevěřil jsem jí. A měl jsem pravdu.

Když jsme se zeptali dvou domorodkyň, ze kterých se vyklubaly Rusky, řekli nám, že jsme v Brooklynu! Kdybysme jeli ještě kousek, tak parkujeme pod Sochou svobody :-) No já měl řízení plný brejle, tak jsme to parkli k Mekáči a začali se nacpávat obídkem.

Vyrazili jsme k metru, kam nás poslal milá policistka. Metro naprosto šíleně hnusný, oprískané, zašpiněné, elektrika jak od Křižíka. Ale dvouhodinový tiket za 3$ nás potěšil. Z našich dvou plánů jet do Newarku nakupovat, nebo do centra, vyhrálo centrum. Takže jsme za patnáct minut vystupovali na Times Square.

Všude mrakodrapy, mraky lidí, kolony pomalu jedoucích aut a taxíků. Pomalu jsme šli a pořád koukali nahoru dolu kolem... Kousek od square jsme si hned za pét doláčů koupili klasická trička I love NY.

Volným krokem jsme se dostali do Central parku, kde snad veverky pěstují, protože jich tam byl milion. Jinak to je príma místo na piknik, neno na házení si, ale mě zklamal, představoval jsem si ho o hodně útulnější. Zpátky jsme šli po Páté Ave. samé hotely s černochama u dveří, obchody s černochama u dveří, limuzíny, které řídí i běloši :-) Zašli jsme mrknout do Apple Storu, ale pořád jsme spěchali. Jednak jsme museli vyzvednou Honzu z práce, nechtěli jsme zmoknout a chtěli jsme dojít pod Empire State. Takže jsme klasicky kompletně promokli, že už nemělo cenu se schovávat, já suverénně chodil kalužema :-)

lístky na Empire nám chtěl prodat jeden moc milý mladý Rus. Ale my mírili do podzemky a k našemu mekáči. Dali jsme si menu za dolar a jeli jsme pro Honzu, který v práci už značně přetahoval.

Celý večer jsme zakončili u vínka a vyprávěli si zážitky dne :-)
Pořád se ale nemůžu obránit pocitu zklamání do NY se chci podívat celý život, ale nijak mě to neohromilo. Prostě jen velké město, nějak tu postrádám genia loci zatím...